Jdi na obsah Jdi na menu

A jak to bylo dál po zrození šamanky?

article preview

Začalo to v Praze dnem, který jsem strávila se šamanem a změny v mém životě pokračovaly i po návratu domů. Začaly se mi dít zvláštní věci. Troufám si tvrdit, že přímo čarovné, kouzelné, magické.

Když jsem se vrátila po šamanské dni z Prahy, cítila jsem velkou únavu. Ono cestovat mezi světy je docela vyčerpávající. Tu noc jsem spala velmi tvrdě a vstávala o dost později, než jsem zvyklá. Cítila jsem se odpočatá a úžasně vyspalá. Vyrazila jsem na nákup do blízkého obchodu s potravinami, kam chodím již roky. Pracuje tam jeden prodavač, který s nikým neprohodí žádné slovo. Myslím, že ani na pozdrav neodpoví. Jen sedí za kasou a jako robot markuje zboží. Toho dne bylo ale všechno jinak. Vyložila jsem na pás velký nákup, připravila tašky a čekala až začne markovat. Prodavač opět bez pozdravu vzal prvních pár věcí, které projel kasou. Pak vzal do ruky maso naložené v grilovacím koření a povídá: „Tohle maso taky moc rád kupuju, je výborné. Koupím si k tomu rajčata, papriky, cibuli, nakrájím to na kousky a dám do jednoho pekáče do trouby. Je to vynikající.“ Já stála jak opařená, možná s pusou dokořán a vůbec jsem tomu nerozuměla. Nikdy nezdraví, nikdy nemluví a dnes, den po mém znovuzrození, mi řekl celý svůj oblíbený recept. Wau, to jsou věci.

Následující den jsem šla s Kailou, svojí fenečkou, na procházku k rybníku na Biřičku. Chodíme tam často. Je tam krásná příroda, klid v lese a čistá voda ke koupání. Pokaždé chodíme stejnou cestou mezi rodinnými domky. Jednu zahradu zdobí krásné jezírko s vodním kolem, přes které bublá voda. V jezírku se koupe krokodýl a na břehu se vystavuje čáp. Naprostá harmonie a oáza klidu. Je to tichá ulice, kde na nás nikdy neštěkl jediný pes. Takovými cestami chodím ráda, protože Kaila se štěkotu psů za plotem leká a skáče do silnice. Dva dny po mém šamanském zrození jsme šly tou jindy tichou ulicí. Ten den ale tichá nebyla. Najednou se to kolem nás rozštěkalo. Jeden pes přes druhého. Štěkali a štěkali. Nic jiného jsem neslyšela. Jen šílený štěkot celé smečky psů. Spěchaly jsme pryč. Vůbec jsem to nechápala. Nikdy jsem za plotem žádného psa neviděla a vlastně ani dnes. Ale slyšela jsem je štěkat. Neúnavný štěkot několika psů.

Vyprávěla jsem ten příběh svojí mamince a ona se mě zeptala, jestli Kaila ten štěkot také slyšela. A v tu ránu mi to došlo. Já slyšela něco, co bylo v naprosto jiné dimenzi. Objevila jsem něco, co mě magicky přitahuje a toužím ta kouzla objevovat i nadále. Šamanská cesta, po které kráčím, mi otevírá nové cesty v životě.

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář