Tajemný les a magická dívka

Opar z ranní rosy halil les do tajemného závoje.
Ona kráčela sama lesní cestou.
Příroda ji nabíjela svou energií.
Z křoví zaslechla zvuk a něco se z něj vyřítilo.

Rozběhla se po cestě, ale divočáci byli rychlejší.
Utíkala a nohy ji těžkly každým krokem.
Škrábala se do stráni ve snaze zachránit se.
Hlína byla vlhká a zem se jí klouzala pod nohama.
Chytala se větví, ale stále sjížděla zpátky.

Jeden divočák ji chytil za nohavici a tahal dolů.
Srdce jí bušilo jako o život a strašně se bála.
Tři selátka divočáka.
Kdekoliv se mohla objevit jejich rozzuřená matka.
Les byl chladný a najednou tak nepřátelský.

Selátka náhle odběhla a nechala ji na pokoji.
Slezla z mokré stráni dolů zpátky na cestu.
Se stále bušícím srdcem,
zrychleným dechem a strachem se rozhlížela.
Kam selátka odběhla?

Na mýtince v dáli zahlédla majestátního vlka.
Selátka se shromáždila kolem něj.
Ona se bála, že se vlk rozeběhne a roztrhá ji jako divokou zvěř.

Vlk však klidně stál a upřeně se na ni díval.
V jeho očích viděla sílu, divokost i krásu.
Srdce ji stále bušilo.
Nechápala, proč se selátka vlka nebojí
a šla za ním, jako by to byla jejich matka,
nebo vůdce smečky.

Rozeběhla se cestou pryč z lesa.
Utíkala.
Neohlížela se.
Běžela svůj závod o život.

A pak se probudila.
Co jí přišla zvířata do snu sdělit za poselství?

Do roka a do dne si z karet vyložila svá životní totemová zvířata. Vlk i divočák byl mezi nimi.

Každý člověk má devět zvířat síly. Devět totemových zvířat, která představují medicinu, kterou si neseme na své cestě po zemi. Každé z těchto zvířat nás má něčemu naučit a dovést k našim schopnostem, talentu a naší opravdové přirozenosti.

Spoj se i ty se svými zvířecími průvodci.

Tento příběh není smyšlený. Ta dívka jsem já, dračí Šamanka, která provází bytosti do síly a moudrosti. Společně se svými průvodci ti pomohu odhalit tvá životní totemová zvířata.

S láskou a vírou v dobro
Lenka dračí Šamanka